Tady seděl, tady všude seděl.

Je to tak. Obrů se nám sešla od jara ve schránce docela kupa. Tak teď je třídíme, mažeme, kopírujeme, občas ňákýho přemenujem... Prostě si hrajem. Vono taky, koho by bavilo pracovat. Zvlášť v tuhle požehnanou dobu, kdy obloha jasná, luna zářící a hvězdy, jak dyjamanty planoucí nad pleší mou, kapky potu ronící, se skvějí. Nebejt toho smogu.

Né nadarmo se řiká, že práce platná, málo kvapná. Proto za ni neplatíme a dáváme si načas.

  Když tak přemejšlim, nenapadaj mě žádný myšlenky. Tak to řeknu fkosce.  Poslouchej! (získávám čas, než mě něco napadne) Od založení světa uběhla už doba. Docela velká, řek bych. Tím myslím široká, vysoká, jako že mamutí, asi tak. A od toho se odvíjí i to, že na wéwééw, epo a eště něco cé zzzzet, lomeno bez mezery foto a hned za tim galeryje, teda galerie, rok výroby dva tisíce a ňáký drobný, prostě takhle ňák, teď je zas veselejc. Co sem tak sondoval, tak sem vobjevil pár, někdo by řek třeba i zajímavejch (Já nevim... Mně to příde fšechno na jedno brdo. Ale to bych tu asi neměl řikat, co?) projektů. Centrum dokumentární tvorby pro mládež a chuligány tu nemá co dělat, tak proč vo něm vlastně píšu? Aláhu aláhu, ty to vidíš! To zas bude píp píp píp.

Zpátky k mamutům. Abych to dokončil, tak na tom místě, co sem před chvílí řikal, je pár, dosud nezveřejněnejch, záběrů. Ne že bysme se dali na pádlování, ale spíš bych to viděl na výsledek práce čočky, stínítka, šikovnejch rukou a šťastný karmy, kerá nás to nechala dokončit.

Už ani nevíš, vo čem byl první votstavec, co? To máš fuk. Mrkni místo toho do Kaufu, za kolik maj dneska paštiku a až se vrátíš, tak umaštěnou packou nalistuj archiválije z oddílu foto. Zakuckat by ses moh třeba při prohlížení rozmazanic z Peček, dechberoucích panoramat nedaleko od Portášek, protrpěný Pojizerky, kerou´s minule opomněl a víc toho stejnak nestihneš, protože tě tlačí čas.