Fotky 2011

Konec školního roku, to sou dopravně-bezpečnostní akce našich pomahačů a chráničů. To sou první jarní bouřky. To je předvolební držková. To bejvá už po vánočních výprodejích. A v těch lepších rodinách to je i smutný loučení, pácz se tu a tam někdo vydává na strastiprázdnou pouť, směr Jičín, Jičíněves, zastávka Pekloves, s cílem na hoře obávané až my(s)tycké, Košově se zvoucí, odkud né každý, ve zdraví se navrátí.

Ale asi by tě zajímalo spíš něco k fotkám, co?

Fotek je spousta. Některý sou od agentůry rojtrs, jiný od ejpí, my máme ale jinčí zdroje. Těma jsou tajný sérvry JČL a pak taky Didi, jakožto náš dvorní dodavatel silňokolo obrů. Je to pěkný, že nám je i letos tvoří, viď? A prej bude tvořit i dál. Až zaplatíme...

Tagžéé, Ď fšem, a tos fšjo.

 I v roce 2011 přišel po lednu a dubnu květen. I v roce 2011 se jel v květnu Tábor. A i v roce 2011 ho vyhrál epák Vojtíšek. A překvapivě, i v roce 2011 v novym rekordu!

A stejně, jako v roce 2010, i v roce 2011 tu poděkujeme za fotky neznámým dobrodincům, kteří je nad ránem vkládají na eFBé profil Jičínky odkud si je bereme a přeukládáme na epo wé.

    Březen, za kamna vlezem, květen, ještě tam budem. A jen tak nevylezem! Copak do čtyřech, pěti stupňů nad nulou, deště, krup a sněhu by se někomu chtělo? Nechtělo, viď, že ne? Ale muselo. Jičínka, ta si nevybírá! Buď vylezeš zpoza pece, nebo sbohem, vavříny. Ale neni to tak snadný, jak bys myslel. Vstaneš, přijedeš, vavřín odvezeš. Někdy se ti do cesty postaví kopec, jindy soupeř. A v krajnim případě stávkující TZ1. A s tím už nic neuděláš!

    Vo to víc potěší, když si nakonec dá říct a přeci jenom ve slabý chvilce ňákou tu památku na slavný chvíle závodníkovy na svý paměťový kartě zanechá. A to si zaslouží pořádnej dík! TZ1čko, EPO  ti věří! Ty eště pěknejch pár mega pykselů vyfotíš, než nám řekneš pá pá.

    Jestli jsme dávali ve škole pozor, tak tydlencty fotky maj všechny rysy práce Didi. Ta kompozice, hloubka, ostrost a jas. Ale hlavně - tolik pykselů, to prostě musí bejt mejt baj Didi!

    Takže možná, že trošku odvážně, ale i přesto si dovolíme, poslat směr chaloupka, kde Didi přebývá, několik menších, vyretušovanejch díků. Snad dorazej...

Bělský fotky tu sou z mnoha důvodů. Jedním z nich je ten, že je někdo vyfotil. Druhym potom ten, že je jinej prsknul na rajče. Něco málo má na svědomí i epo w.mástr, kerejšto je zpracoval a nalil sem. Pak je eště několik vošemetnejch záležitostí, kerý s tim souvisej, ale o nichš se tu nebudem rozepisovat, páč víme svý.

Alzó, díky vám, Spolku amatérskejch cyklistů z Bělý a díky vám, kdoš jim fotky pro rajčecí galérku posíláte. Nebejt vás, máme míň práce.

     Nerad bych ti zážitek z právě prohlídlejch fotek (↑) zkazil nějakym nesmyslnym, nebo snad dokonce přiblblym žvatlánim. Zkusim to teda napsat ňák vzletně, aby z toho i komunysti něco měli.

    Na Smědavě se sešlo dost lidí. I dost kol. Ty se tam pro změnu sjely. Kromě lidí tam byl i fšemohoucí Vé a několik postaviček s fotoaparátama nejrůznějšího stáří a určení. Od nich máme kolem dvanácti fotek a protože je červen a za chvíli by měl bejt prej červenec, což smrdí menčim výpatkem, kerejšto bude způsobenej dovolenkovánim, podovolenkovym lenošenim a předvánočníma přípravama, rozhodli sme se, že ty fotky zcela výmečně a ojediněle pustíme do světa skrze naše megahustý internétový, fšemi oblíbený stránky. Ale to už si asi zjistil...

    Co ofšem dozajista netušíš, páč to tušíme jen my a nikomu to neprozradíme, je, že nám péóbox zahltily zásilky s negatyvama od Hanči, Danči, Jarči, módelky z Prahé a Didi. (skoro) Fšem jim dík!

Došly slova. Došly rýmy. Došly fráze. Došly dokonce i peníze a došel i dopis, poslanej minulej tejden. Došlo jednoduše fšechno.

Z něčeho, co se ani posledníma zbytkama sil nedá nazývat, se pokusíme vzdát hold několika (nad?)lidem, kerý se pokusili o nemožný a cvakli ve zběsilym tempu jedoucí borce v oranžovym triku.

Jestli mi Boženka napovídá správně, měli by to bejt pan TZ-1 a paní módelka hérečka z Prahé, kerá tohle označení nemá ráda.

Ď. Ď. Esli ste plátci dépéhá, pošlete podklady naší účetní Marcelce, esli nejste, pošlete je Paroupkovejm.

Jak prožíval tendlenc závod náš 3xwé mástr? Kolikery trenky propotil? A co se mu při tom nechutnýho stalo s puchejřem na noze? To je mnoho otázek, co? Na někerý z nich možná najdeš otpovjeť zde, na někerý jinde. A na věčinu z nich nejspíš vůbec ňygde. Jedině snat, že by ses ho osobně zeptal...

Obrazová fotodokumentace (up) pochází ze zelinářský dílny pana rajčete a slavný, přesto stále víc a víc tajemný osoby, (nebo snad gengu?), podepisující(ho?) se, jako Didi.

Hlava nám to nebere, ale zase tu vypadáme xežrání!

Tagže Ď a šáteček.

A koho by zajímalo několik pár hodně vět z pera slavnýho epo vépmástra, ten je najde tam, kam je onen muž napsal.

    Letos sou fotky sice o poznání qalitnější, ale na třetí stranu zase smutnější. Zřejmě se informace o tom, kdy, kde, jak a proč se jede Skalák, donesla i do farem protůr týmů, tagže sme tu mohli vidět nejen loňskýho mega vítěze Vojtíška, ale i nehasnoucí hvězdu Jendu Matouška a nový objev tohoto tisíciletí, mlynáře Marušku!

    Tagže letos žádnej demižónek, žádnej čistej hetrik. Jen tři druhý místa. No jo, někdy se stane... Tak stříkej!

    Ale protože f epu sou samý karakteři, tak i přes slzy, kuli kerejm nevidíme na tlačítka (eště, že sme se ve škole učili psát fšemi deseti poslepu) poděkujeme Dádoj a Jíře s Karolínkou, kerý, aspoň f to teda doufáme, budou vědět, proč. Ď!

Obrázky, z jarem prosycenýho Kol-Jy, do epo mejlu zaspemovali následující: Honzis, Zvonda, kerejšto k tomu byl dokopanej svojí starou Lůcou, aby prej z toho taky něco měla, když už se uvolila a místo piglování domácnosti před Velikonocema jela v jeho Oktáfce fkombiku na hlínách beztédéíčka a fotila a Chung-Fei - "váš přítel, výhodná nabídka spolupráce a vyjagra za padesát". Ten nám ale už psát nebude, neb sme v jeho mejlíku žádný koljofský obry nenašli a tak sme ho darovali našemu objemnýmu spemkoši.

Obrazovej matryjálpochází z per pana Honzise a slečny Lucinky, kerá se bála, že vo ní budeme říkat něco móóc nepěknýho. Ale to nás nezná! My a nepěknýho? Gdo to jagžif slyšel... Styl má, peníze zas její rodiče, v krásnym kočáře se vozí, dobrý bábovičky peče... Jen stovku má ňákou pomalou. Zrychlila-li by o takovejch pět, možná víc, možná míň fteřin, k nohám bysme jí padli. Ale takhle? Takhle jí jenom poděkujeme. Děkujemé, slečno Lucinkó!

A Honzisój, páč ten má stofku docela obstojnou, ale zase nepeče tak dobrý bábovičky, tomu... Tomu... Tomu taky jen poděkujeme. Víc si nezaslouží! Děkujemé, Honzísků!

Esli máš zájem o ňáký to písání, taky tu je. Teda ne tu, ale onde. Ať tě neuvedeme v omyl, to by nám fak líto!

Už bych spal. Ale eště nesmim. Sirky f očích, zastavit mě policajti, nadejchám tak tři promile kafe, cigára už taky došly, tak to musim vzít hopem!

To, co sem se ti pokoušel podstrčit, sou, jax správně poznal, fotky.Ale takle to můžem označovat jen mezi náma, děfčatama. Jináč, oficijálně, to sou umělecký děla. Japa to? No jen se podívej! Nevidíš? Ty barvy, ta oduševnělost tý naší český pahorkatiny, ten oksid dusíku! Ty to necejtíš?? Hmm, s tebou je teda práce...

A když ti řeknu, co sem původně ani nechtěl, neboť a tudíž, zkrátka ačkoliv, prostě a vemme to zkrátka, uhlí už čeká, že je to z Lejky nikoho věčího, než Didi!? Znáš snad někoho věčího? No vidiš, tak jakýpak copak.

Didi, my (teda já, ale já si občas, v půl třetí ráno, řikám "my", víš?) ti za celýho sebe i za něj, děkujeme. Cožé? Že neni slyšet? Povídám, že D Ě K U J E M E ! ! ! Vé povídal, že mu prej bylo příjemný, cejtit na sobě hledáček té zet jedničky.

Obrazovej příhrazskej doprovod má na svědomí Štěpán Tomš, kterýmužto asi nikdy nepoděkujem osobně (zná ho někdo?), ale aspoň přes word wajd wep.

Štěpáne, povidlo se ti to! Díkes.

    Bylo brzký ráno, dvacátej šestej duben. Ranní březen byl závodu čas. Pořadatelův zval ku altánku hlas, kde smíšený zaváněl háj.

    Na Máchu je eště brzo. Na někoho v devět ráno zase pozdě. Ale na Vé Borečka a jeho kumpána Dé Fotocvaka (neboli DéeFa), to je ideální čas, se zase trochu předvíst. Přálo i počasí, kdy rtuť bez milosti atakovala sedmičku a rovněž tak soupeři, kerejch se sešlo jak v jedný velký třídě. To sou přesně ty podmínky, kerý milujeme. Mráz, díky kerýmu zamrzaj ospalky, tagže vočmama se dá koulet maksimálně tak pod víčkama, konkurence, že takovou Štěpánka eště neviděla a forma, přímo hraničíčí s nevím čim.

    Ale nic nás nemůže zastavit! VéBé běží, seč mu nový Kanadijeny stačej, DéeF točí zůmem, až z toho kačkám v Klenici bzučí v uších a déšť prší, až sme z toho fšici mokří. Jak žlutí, tak zelení.

    Asi´s taky už přišel na to, že zima byla dlouhá. A co se asi tak dá v těch dlouhejch, temnejch nocích dělat? Třeba trénovat. Nebo netrénovat. No a možná, že páchat... A když už páchat, potom ideálně přestupky a nadideálně hrůzostrašný, děs nahánějící trestný činy, z kerejch bude i major Zet f šoku. A následuje další otázka. Co potom s těma činama? Nepřiznat? Nepřiznat? nebo snad.... Ale né, to je blbost. Takže sme se schodli, že nepřiznávat. A pak od nich rači ruce pryč. V ojedinělých případech i nohy. Víš ty vůbec, jek se dávaj takový nohy pryč? No pochopitelně, nevíš, jinak bys dál nečet. Já ti to teda poradim. Ale nebude to zadarmo. Očekávám ňákou menší pozornost podniku. Tak šup sem s ní. Číslo účtu znáš. Jó, ty nohy, viď? Málem bych zapomněla... Takže ty se dávaj v ideálnim případě pryč tak, že je rozutikáš, až se začnou pohybovat a pak přidáváš a přidáváš a ubíráš a přidáváš, až sou pryč. Tak teď už to víš a příští zimu se můžeš přidat.

    A ty, DéeFe, buď si jistej, že našemu šéfovi tvý obrázky uďály mocinky velikou radost! Tak ahojky a buď i do budoucna tak sladkej, jako před budoucnem. pÉEs - bylo veřejným epotěšením, zase po dlouhý době vidět Jí & Ká!

Hádej, kde sme vzali tyhle fotky?A nebo néé, pro začátek budeme hodný. Na skovávanou si zahrajem až v létě.

Přes veškerý antyspemerský filtry a udělátka se nám prodraly do émajlový epo skránky. Asi někdo neměl co dělat... Ale my ho neudali, místo toho sme se mu pomstili tím, že sme si jeho zásirku hezoučky zpracovali, vyretušovali, někde něco přikreslili a pak foukli sem, aby se to tu zase trošku oranžovo-bělo-modralo.

To je nádhera, viť?? Taky bysme se na to rádi dívali dýl, ale neni čas. Řízečky volaj!

Alzó, díky ti, nedokonalý spemfiltre, díky ti, spemující podivíne a díky já, webmástře.