Víkend na tři prsty

 Příde ti, že je Vojta ve výsledkách vidět ňák moc často? Nejsi sám! Zbytek EPO-TEAMu se uchýlil na neznámý místo a doufejme, že ladí na druhou polovinu sezóny, protože tu první objel víceméně Mr. Vé sólo.

A jelikož to vypadá, že se na tom jen tak něco nezmění, rozhodli jsme se povýšit našeho Vé na stroj, kterej bude závodit dnem i nocí, aby tak výpadek zbytku týmu dorovnal.

A začali jsme hezky z vostra už uplynulej víkend (26. a 27. 6.).

Nejdřív jsme museli Vé přemluvit, aby ráčil v šest ráno vstát. Po použití nezbytně nutnýho násilí se zdařilo. Následoval přesun do Příšovic, kde jsme ho oblíkli do žabího obleku (THX, Kouči!) a ponořili do vody. Pak už jsme jen čekali, až se za dvacet minut vynoří mezi posledníma a posadili ho na kolo.

Od toho si celej národ sliboval snad nejvíc. Jenže, silby-chyby. Když se Vé neobjevil v cíli prvního okruhu ze čtyř s velkým náskokem první, ani s ohromnou ztrátou druhý, začalo to nejen v nás hlodat. "Kde kurňa je? Že by zabloudil i doma??" Ale při nájezdu prvních bojovníků do druhýho kola (congrats, Martine!) bylo jasno. Pích pích. Hmm, tak to je cenzura cenzura cenzura.

A hurá do Německa! Tam na slavnej EPO-TEAM čekalo už sedm Němců s početnym podpůrnym týmem, který nás zase převlíkli do jinejch oblečků, Vé posadili na kolo (tentokrát horský) a vyslali do neprobádanejch koutů žitavskejch lesů.

Následovalo další přeqapení, když se z nich Vé vynořil nečekaně brzo a snažil se najít borce, kterýmu má předat štafetu.

"Sis to zkrátil?" ptali se Němci. "Nee." nezmoh se na víc Vé. "No tak to nás teda všechny poser!" (volně přeloženo) "My to jezdíme za dvacet (minut) a ty v prvním kole, který mělo bejt seznamovací, za čtrnáct??" No a v podobnym duchu se odehrávalo dalších 24 hodin až do nedělního poledne. Kilometry přibejvaly, časy byly čím dál lepší a německý mysli tyčky a bábovky mizely ve Vé závratnou rychlostí.

A výsledek? 1. flek ve smíšenejch osmičlenejch družstvech, vyhlášení, rychle do drožky a už to ženem zase na Čechy. Ve tři v Bolce, svlíknout, oblíknout, na bajka a vlastníma silama na finále víkendovýho snažení, na bělskej pohár kolem Jizery.

Teplo a sucho, který Vé miluje, si vychutnával od druhýho kilometru zcela osamoceně, v půlce štreky si ještě zastavil, aby poladil sedlovku, což se nezdařilo, takže v půlce štreky a dvou metrech zastavil znova, aby ji ještě jinak poladil, bla bla bla a je tu cíl, Vé v něm, nikdo před ním, za ním díra a druhý vítězství pro EPO-TEAM je tu!

Fotky z bělskýho poháru už jsou na svým místě (hledej galerii Pohár SAC 2010 - je dole), na německý zatím čekáme.

S výsledkama už jsme se oproti minulu posunuli - Bělou i Dřeváka (to je ten pos***** první závod) máme, Německo, na který jsme čekali, je doplněný taktéž.