Vosel ve víru velkoměsta

  Snažíš se ze všech sil zazářit, rveš si žíly, nejíš, nespíš, cpeš do sebe všemožný svinstva jen proto, abys byl první, ne-li nultej, a pak dostaneš zničeho nic, Herdou do zad!

No to by jednoho namíchlo!

Valná hromada už pomalu spřádala plány, jak se zbavit nepohodlnejch členů Epa, když tu náhle, jak ptačí trus z čistýho nebe, zacinkala mejlová schránka.

"Tady Jirka. Posilam vysledky ze zavodu v Recku. Byl sem 3. Antidop nebyl, je to v suchu. Pristi rok chci Cervelo. Mejte se, vy komunisti stary, hoj."

Co teď s ním?? Dáme mu ještě šanci?? Divoká debata se protáhla až do Večerníčku a nakonec jsme se usnesli, že to s ním ještě zkusíme. Aspoň do Ještědu. Třeba dostal rozum, kluk jeden nezbednej.

Jako, kdyby nám čet myšlenky. Neuběhlo ani půl roku, a schránka cinká znova. Tentokrát s obsáhlou reportáží ze závodu.

A za chvilku je to tu zase. Cink, cink. To už se nám snad jen zdá?!? Koukáme, kdo nám zase nabízí vyjagru, a von to Zvonda osobně! Ovšem né s neopakovatelnou nabídkou medikamentů, nýbrž s fotodokumentací ze závodu!! No, tak teď už vážně jen zíráme! Co ty Řekové s ním udělali??

Že se nám podařilo ručně přepsat jeho klikyháky a nalejt je sem na stránky, jinam zas přiložit fotku a tuhle pro změnu zapsat do tabulky onen nadnárodní úspěch, to už snad nemá cenu ani vykládat. Stejně, jako to, že Vojtovo čtvrtý vítězství v řadě na nepředstavitelně dlouhý a těžký trati ze Sejčiny do Vinařic znamenalo, že v tomhle závodě ještě nevyhrál nikdo jinej. To sou všechno, v porovnání se Zvondovym velemegaextra úspěchem, úplně bezvýznamný informace.