Plnej kalich slávy

 Než se přižene na EPO-TEAM zaslouženej trest v podobě sněhu, ledu a vichřice za to, že letos (skoro) pořád vítězí a vyhejbá se antidop komisařům, stihli jsme ještě něco nafotit. Teda, stihli... To se jen tak říká. My bysme nestihli nic, to Didi!

Focení probíhalo ve velkym stylu na Malý Skále a jako kulisy posloužili soupeři ze závodu, kterej se bůh neví proč, menuje Třikrát kolem Kalicha.

Jestli nerad romantiku, svíčky, západ slunce a šplouchání vln Arktickýho oceánu, ale dáváš přednost holejm, nebo třeba i lehce chlupatejm faktům a číslům, pak věz, že EPO pro změnu vyhrálo. Pro změnu zásluhou Vé.

Není vůbec jistý, jestli výsledky dorazej. Ale pakliže anóó, najdeš je, víš kde.

Je mi to skoro trapný, tě takhle rychle opouštět, ale poněvadž nás za pár dnů (18. září) čeká poslední vrchol sezóny, kterej někteří (že, pane Vé...) pojímají kdoví proč, strašně prestižně, musím se zase chvilku věnovat jim.

To znamená, utírat slzy dojetí, mazat opruzeniny, číst pohádky ráno i večer... Prostě se o ně starat, jako o malý děti. Oni to vlastně ještě takový přerostlý malý děti jsou. Jen se na ně podívej!

Jó, ještě se ptáš na ten vrchol? To je prej ňákej Ještěd. Nevím, nikdy jsem o něm neslyšel. Asi zas ňákej závod kolem hnoje. A voni jsou teď rozklepaný, jak stará Blažková. To maj z toho fetu!

Tak drž vlnu a za tejden ti napíšu, jak to tam pohnojili a jsou z toho teď na prášky a psychicky úplně na dně. Ciao!