Prach off a nic víc

  Je to vážně smutný. Celej život dřeš, na nic jinýho nemyslíš a pak zaplatíš. A koho to zajímá? Kdo tě pochová? Nevim. Nevim to ani já a nevíš to ani ty. Neví to nikdo!

To je možná úvod novýho románu pro rozervaný duše, kterej se chystá na pulty v půli ***na. Nebude ale zrovna levnej a jeho náklad ani náhodou nepokreje zájem, kterej o něj bude.

Zrovna tak to ale může bej jen ňákej blábol, kterym tě tu krmíme.

Co si o tom myslíš, nám můžeš dát vědět v anketě, kterou jsme právě k tomuhle účelu vymysleli, vytvořili a už nic víc. Kdyby ti nestačilo vyjádření se, v podobě Ano pane, Ne pane, můžeš se rozkecat (limit je, tuším, dvanáct a půl znaku) v naší lampárně.

Jen tak na okraj - ty nejteplejší letošní fotky jsou z Prachova, kde se jel poslední díl letošní Jičínky a který nemá na svědomí nikdo menší, než gigant světový árt deko fotografie, Didi. A pak taky pro mnohý neznámej autor, nejen Jirka Kapucián, jenž futruje svý výtvory na facebůk JCL

EPO si na Prachově vedlo podle očekávání, teda mizerně a tak nejlepší sypač skončil až kdesi v poli poraženejch. Sami nevíme, kolikátej byl, protože do tolika ani počitat neumíme.

Zato víme, jak si ved Vé v celkovym hodnocení Jičínky. Tohle číslo z našich školních let známe móóc dobře! Uzmul si pro sebe svoji oblíbenou pětku. Gratulovat není k čemu, ale dívat se na to s páskou přes oči dá. Zde, sire.

Nejen tehle neúspěch nemoh zůstat nepovšimnut nejedním neprestižním nejen bulvárním plátkem (seš dneska ňákej negativní, poslyš...) a z těch Tajmsů, který nám zaplatily nejvíc, jsme přebrali úryfky a sem je včetně našeho trapnýho komentáře vložili.

Někdo tady klepe na dveře, že by se prej taky rád vykadil. Vypadá to, že už budem muset končit. Tak zas nikdy.